MHFF v Teplicích nad Metují

Datum vložení:
Článek o dojmech z teplického fesťáku místy připomínající recenzi
Autor: Radek 28.8.2006

Pánové Just, Rejžek a jim podobní mi jistě odpustí, že jsem si dovolil v několika odstavcích fušovat jim do oboru. Pokud neodpustí, nevadí, hlavně že se to bude Humanitě líbit. A jestli se náhodou líbit nebude, pak si laskavý čtenář vždy může zařadit tento článek po bok pořadu Katovna.

Return 2 Sender
Průvodcem docela vtipným metodicko-ideově-osvětovým až výchovným snímkem je Timmy O Neill, úspěšně se stylizující do role neškodného, avšak pořádného blázna. Nějakých dvacet minut bylo věnováno maniakovi, který leze zásadně sólo, čtvrthodinka o desetileté holčině bouldrující v obtížnosti V10 (asi těžký :-))) ale hlavně spáry, spáry,spáry! Vložený bonbonek o slack-line mezi stometrovými věžemi potěšil a nechal spadnou srdce do kalhot.

Pururambo
Fantastický film s ohromným nábojem. Tři chlapíci se vydávají do džungle Nové Guineje, aby se setkali s domorodci, kteří snad ještě neviděli bílé lidi. Každé setkání je zběsilou infarktovou situací s nataženými luky a intenzivním strachem na obou stranách. A Palo Barabáš to všechno filmuje. Začínal jsem věřit tomu, že kdyby je snad místní labužníci začali opékat, ukecal by je, aby dali kameru na stativ a zmáčkli REC. Jediné lezení ve filmu se konalo do chatrče na vysokých kůlech, přesto však film nasadil ostatním dílům laťku hodně vysoko. Kdo neviděl, neuvěří.

Welcome to Jordan Mr.
Svěží dílko o cestě na Jebel Rum, za kterou byl udělen Výstup roku 2005. Film si nehraje na veledílo, autoři si odpustili filozofující kecy a dělají si srandu - z lezení, ze sponzorů, ze sebe taky.

Kyselá prdel festivalu
Porota zvolila na čestné ocenění film Memento-A Boulder Lifeline, hlavně za práci kameramana. Rozhodl jsem se tento film naopak ocenit fesťákovou anticenou a přejmenováním na Demento.
Bernd Zangerl vypráví o boulderingu, zejména o tom, jak tři roky trénoval na přelezení problému Memento. Je to dlouhý a bouldering mě nebere. Co ale činí film naprosto nesnesitelným, jsou nekonečné, zmatené, nesrozumitelné kecy o seberealizaci, životním poslání, smyslu existence, významu lezení, sociálních vztazích a podobných tématech. Když si tohle slohové cvičení porovnáte s drsným a opravdovým filmem od Barabáše, vidíte, kdo tu plká.

Co mě taky dožíralo, byl product placement. Nemám nic proti tomu, že se James Bond prohání v BMW, místo klasického Aston Martinu ( když už si to bavoráci zaplatili), protože ta scéna ve filmu funguje. Nemám nic proti tomu, když má borec na přilbě logo sponzora, nebo když si z vděčnosti celý gatě polepí nálepkama Severočeské kanalizace, protože je to ještě nenásilné. Když ale pomalu v každé druhé scéně u Zangerla najdeš v rohu plechovku Red Bullu, která tam nemá co dělat (asi jako fíkus nebo gramofon), je to hnus. Beseda s Piotrem Pustelnikem
se nesla ve stylu a tak mě přemluvili na další osmitisícovku. Je to zřejmě dost poddajný člověk, do dnešního dne se nechal přemluvit asi čtrnáctkrát.

Boulder závody
Poprvé v životě jsem viděl boulder závody a musím smeknout. Holky i kluci předváděli fajnové lezení a bojovné výkony, i když u holek se bojovalo pouze o třetí místo. Zvítězila Věra Kostruhová, která se bouldry elegantně procházela, za ní Nelly Kudrová, pak byl rozdíl třídy a pak zbytek závodního pole. U kluků se o první místo prali Kuba Hlaváček s Jirkou Přibilem-pak rozdíl půl třídy - a pak zbytek světa. Holky lezly s daleko větší elegancí, ale i u kluků bylo poznat, kdo leze nohama a kdo cestu brutálně drtí zvednutím za jednoprstovou spoďákovou čtvrtčlánkovou malíkovou dírku. Znovu mě dostala ta lehkost, plynulost a samozřejmost pohybu u nejlepších závodníků. Přitom jsem dobře věděl, že bych ani nenastoupil, natož abych udržel malé hnidy, kterým říkali chyty.



P.S. Lezení se nekonalo pro déšť. Nakupování se kvůli slevám konalo. Nový batoh, skialpové hůlky a průvan v peněžence budiž mi svědkem.