Life Science Film Festival - Cena pre Suri

"Žijeme uprostřed Evropy, vpředeni do globálních souvislostí a vztahů, zmítáni nadnárodními zájmy. Porota oceňuje hlubokou autorovu sondu do jedné z posledních kultur, která ještě dnes žije způsobem, jenž býval kdysi vlastní celé lidské společnosti."

Vítězným filmem 6. ročníku LSFF se podle výroku poroty stal film „Farmáři půdy" (Soil Farmers) nizozemského režiséra Jorise van der Kampa a Fransjana de Waarda. Cena ministra zemědělství putuje do Německa zásluhou režisérky Ute de Groot a filmu „Hon za potravinami" (Food Race).

Režisér Joris van der Kamp v roce 2012 spoluzaložil iniciativu „Future Farmers in the Spotlight", filmařský projekt s cílem podporovat mladé udržitelně hospodařící farmáře v Evropě. Jeho film Farmáři půdy (Soil Farmers), který festivalová porota ocenila Velkou cenou LSFF 2016, je citlivý příběh pěti nizozemských farmářů, kteří nalezli vlastní způsob, jak sledovat a vylepšovat půdu a pěstovat tak zdravou potravu, aniž by ničili krajinu. Film přináší čerstvý pohled na věc i překvapivé informace o vesmíru pod našima nohama, který tak často bereme jako samozřejmost.

Cenu ministra zemědělství získala německá režisérka Ute de Groot za film „Hon za potravinami" (Food Race). Dostatek kvalitních potravin je zcela nutnou podmínkou pro udržitelný rozvoj každé společnosti a jejich nedostatek vede ke vzniku krizí. Porota uděluje filmu ministra zemědělství za komplexní pohled nejen na příčiny dnešních socio-ekonomických problémů, ale i na jejich možná řešení pro budoucnost.

Cena Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů putuje do Holandska režisérce Marijn Frank za film Touha po mase (Need for Meat). Způsob stravování se organicky vyvíjel společně s člověkem od prehistorie až do dnešních dní. Porota oceňuje mimořádně kreativní zpracování snahy o hledání bio-psycho-socio-spirituálního optima.

Cenu Provozně ekonomické fakulty získal australský režisér Jordan Brown za film „Kratší sprchování nepomůže" (Forget Short Showers). Není sporu o tom, že každá doba má své problémy. A není sporu o tom, že globální současnost se zmítá i v celé řadě globálních krizí. Porota u tohoto filmu oceňuje filmový apel na hledání zárodků pozitivních řešení, které každá doba nejen potřebuje, ale které současně také přináší.

Cena děkana Fakulty tropického zemědělství putuje na Slovensko do rukou režiséra Pavola Barabáše za film Suri. Žijeme uprostřed Evropy, vpředeni do globálních souvislostí a vztahů, zmítáni nadnárodními zájmy. Porota oceňuje hlubokou autorovu sondu do jedné z posledních kultur, která ještě dnes žije způsobem, jenž býval kdysi vlastní celé lidské společnosti. Všetko o filme Suri: https://www.pavolbarabas.sk/filmy/suri

Cenu Technické fakulty obdržel film „Budoucnost Finska: Energie zítřka" (The Future of Finland: The Energy of Tomorrow) režisérky Niny Pulkkis. Současný rozvoj poznání otevírá ještě nedávno zcela netušené možnosti. Porota oceňuje komplexní pohled na možnosti, jimiž může i malý národ významně přispívat k řešení globálních problémů a současně vytvářet předpoklady pro vlastní prosperitu a rozvoj.

Cena Fakulty lesnické a dřevařské jde francouzskému filmu Dřevo – základ prosperity (The Future of Finland: Well-being With Wood) režisérky Niny Pulkkis. Smysluplné využívání přírodních zdrojů je zcela nutným předpokladem udržitelnosti i rozvoje. Nové bioekonomické trendy předznamenávají budoucí vývoj. Porota oceňuje atraktivní zpracování a představení nových možností využívání lesních zdrojů.

Cenu děkana Fakulty životního prostředí získal americký režisér Timothy Barksdale za film „Boj na tokaništi" (Battle on the Booming Grounds). Evoluce druhů je dnes v mnoha případech terminována evolucí jediného druhu, člověka. Nejen proto si současnost vysloužila označení antropocén. Porota oceňuje naléhavost, s níž se autorům filmu podařilo vysvětlit důvody, pro něž by společnost měla chránit každý druh, nejenom tetřívka.

Cenu LSFF 2016 za popularizaci vědy a sošku Bohyně úrody Ops získává Marek Janáč z časopisu Vesmír za převádění jazyka vědy do jazyka srozumitelného nám všem. Marek Janáč má na svém kontě více než sto dokumentárních pořadů, bezpočet publicistických a tisíce drobných žurnalistických tvarů, z nichž řada získala ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Jak říká: „Ač zpracovávám vědecká témata a aktuální stav poznání, popularizaci vědy považuji za tvorbu na úrovni jazykového překladu básně. Výsledkem – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – má být překlad věrný i krásný zároveň."